Z médií


Ludmila Havránková - hospodář a majitel zemědělských pozemků Tisk Email

 

„Nebát se a nekrást"

T.G.Masaryk

Speciálním případem krádeže je, když krade stát, ať z jakýchkoliv důvodů - třeba ideologických, jak předvedli komunisté, kteří okradli statisíce rolníků, živnostníků a zámožnějších rodin - aniž by měli vědomí nějaké nepravosti. (Že si sami zařídili život v přepychu na základě uloupeného majetku - to jim nevadilo.) Vedlejším efektem pak byl naprostý úpadek poctivosti širokých vrstev obyvatelstva, které se řídilo heslem „kdo nekrade, okrádá svou rodinu", nebo na otázku kolik vydělává, odpovídal „tolik a tolik a co si ukradnu..."

Josef Jelínek - Baghýra (Erlangen)

 

Vlastník a stát

V roce 1993 stát vrátil Havránkovým zabavený majetek, který jim komunistický režim ukradl. Tím byl vedle pozemků zničený statek a rozbité stroje. Hospodář navíc dostal zprávu, že na znovunabytých pozemcích jim za pár let povede dálnice z Prahy do Hradce Králové.

Rodina proti dálnici prakticky nic neměla, ale pozemků se nechtěla vzdát. Proto rodiče Ludmily Havránkové začali obesílat různé instituce a úřady, aby zachránili hospodářství. "Žádali jsme, aby nám dali náhradní pozemky. Postupně jsme obeslali krom prezidenta snad všechny, napsali jsme stovky dopisů," uvedla již dříve Ludmila Havránková a dodala, že žádali osmdesátihektarové pozemky, které měli od státu pronajaté, převést na ně. Na výzvy k jednání o směně pozemků Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nereagovalo. Pouze rodině nabízelo peníze podle vyhlášky, rodina Havránkova ale chtěla půdu, na které by mohla hospodařit. Stát v červnu 2004 zahájil řízení o vyvlastnění.

"Místo nabídky k jednání dostávali statkáři od státních úřadů zprávy, že pokud neprodají, stát je vyvlastní."

Dálnice se před koncem roku 2006 od Poděbrad přiblížila na zhruba pět kilometrů k Hradci Králové a nátlak na rodinu farmářky Havránkové sílil. Místo nabídky k jednání dostávali statkáři od státních úřadů zprávy, že pokud neprodají, stát je vyvlastní. S tím ale ŘSD neuspělo - úředníci královéhradeckého magistrátu už v první instanci vyvlastňovací řízení přerušili, protože stát nesplnil zákonnou povinnost s majitelem pozemku jednat. Mezitím Ludmila Havránková prodala za symbolickou cenu cestu u polí 66 ekologickým aktivistům, jako pojistku proti případnému vyvlastňování.

Rodina Havránkových postupně zničený statek pocházející z 16. století opravila, nakoupila nové stroje, vyplatila dluhy a celkově hospodářství pozvedla. Zhruba 260 hektarů zemědělské půdy obhospodařuje manžel Ludmily Havránkové se synem, vystudovaným lékařem.

 

Převzato z tn.cz

 

ludmilahavrankova-cenaasvehly25012012

 

 
ČT24 6.4.2011: Cenu Rudolfa Medka získal Václav Veber Tisk Email

Cena NFAN Rudolfa Medka pro Václava Vebera

 

Václav Veber 6.4.2011 obdržel cenu Rudolfa Medka udělovanou NFAN

Doc. PhDr. Václav Veber, CSc.

... více

 

Praha 6. dubna 2011 - Letošním nositelem ceny Rudolfa Medka udělovanou Nadačním fondem angažovaných nestraníků je historik moderních ruských, československých a evropských dějin Václav Veber. Stipendium udělované zároveň s cenou bylo poskytnuto spisovateli, scenáristovi a režisérovi Martinu Ryšavému. Václav Veber je uznávaný český znalec moderních ruských a sovětských dějin. Od doby, kdy mu byl v roce 1989 umožněn návrat na akademickou půdu, vychoval Veber mnoho studentů, kteří se po absolvování školy uplatnili ve svých vědních oborech. Tématem, které spojuje všechny laureáty Ceny Rudolfa Medka, je kultura a historie v kontextu česko-ruských vztahů.

 

Veber stál za vznikem a činností Semináře východoevropských dějin při Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vydal řadu monografií a studií týkajících se ruských dějin, ruské emigrace, evropské integrace, moderních československých dějin a protikomunistického odboje. Je znám jako propagátor díla významného českého historika a publicisty Jana Slavíka. "Demokratická republika se bez tradic a pěstování historické paměti neodejde. A Medek je takovým ideálním příkladem," komentuje ocenění Václav Veber.

 

Stipendium pro Martina Ryšavého


Martin Ryšavý a Václav Veber NFAN 6.4.2011

Martin Ryšavý (vlevo) a Václav Veber


V roce 2008 převzal nad cenou osobní záštitu Ivan Medek. Jeho otec, spisovatel Rudolf Medek, působil za 1. světové války v československých legiích na Sibiři. Stejným krajem potom po mnoha letech prošel Martin Ryšavý. Právě tomuto spisovateli, režisérovi a scenáristovi bylo v tomto roce poskytnuto stipendium udělované zároveň s Cenou Rudolfa Medka. V díle Martina Ryšavého hraje fenomén Ruska a ruských kulturních dějin nemalou roli.

Všechny jeho dosud vytvořené dokumentární filmy, zabývající se problematikou Sibiře, otevírají českým divákům zcela neznámé a mnohdy překvapující pohledy na společenský a kulturní vývoj národa Dálného východu. "Já jsem ta svá pozorování, cestování, natáčení a psaní považoval za celkem privátní záležitost, a že teď se to tímhle vřazuje do jakéhosi kontextu českého přemýšlení a psaní o Sibiři, o Rusku, to mi dochází až postupně," podotýká Martin Ryšavý. Ryšavého kniha Cesty na Sibiř získala v roce 2009 cenu Magnesia Litera za prózu. Jeho nový román Vrač je nominován na udělení této ceny v letošním roce.

 

Viz odkaz:

http://www.ct24.cz/kultura/120373-cenu-rudolfa-medka-ziskal-vaclav-veber

 

 

 
« ZačátekPředchozí12345678DalšíKonec »

Strana 2 z 8
Právě připojeni - hostů: 41  ÚVOD Z médií
Přihlásit se
Mapa webu

HOME - ÚVOD