"Šeptem ze stínu šibenice"

Dosud nepublikované prózy či v podstatě nedosažitelná sbírka deseti věnců sonetů s výmluvným názvem Sonety zpívané šeptem v stínu šibenice, které před půl stoletím složil ekonom a literát Jiří Hejda v komunistickém vězení bez možnosti písemného záznamu, mají nyní šanci vyjít knižně.

Muž, jehož důstojnou tvář jsme nedávno mohli spatřit v otřesném dokumentu z procesu s Miladou Horákovou a spol. mezi souzenými.

Jiří Hejda byl národohospodář, publicista, autor reportáží a vzpomínek a také prozaik, básník a dramatik. O vydání jeho vybraných spisů se nyní chce pokusit Nadační fond angažovaných nestraníků. V současné době pro tuto náročnou akci hledá partnery.

Fond, který vznikl na půdě Klubu angažovaných nestraníků (KAN) z iniciativy filologa a překladatele Josefa Vláška a právníka Jaroslava Šikuly, působí na české kulturní a politické scéně už dva roky; nenápadně, zato účinně. Nikterak bombastickými, přesto vítanými finančními příspěvky dotuje práci lidí, kteří většinou svou nezištnou činnost nemají šanci ekonomicky zhodnotit.

Někteří nezaviněně žijí v existenční nouzi. Fond napravuje alespoň částečně křivdy tohoto druhu, poskytuje stipendia či podporu na konkrétní projekty a pomáhá na svět publikacím, jež by bez příspěvku těžko mohly vyjít. Mezi prvními, koho si přede dvěma lety fond všiml, byl právě Martin Vadas, autor cyklu Proces H.

Od svého vzniku uděluje Nadační fond angažovaných nestraníků rozmanité ceny: Antonína Švehly, Rudolfa Medka, Jana Beneše, Jana Slavíka, Alberta Prouzy...

Fond nezastírá své sympatie k lidem, kteří byli předchozím režimem pronásledováni, ani k těm, kteří v současném poněkud komerčním světě usilují o cosi významného, ale nebývá jim dopřáno sluchu.

Jiří Hejda (1895-1985), přestože jeho hlavní význam spočívá na poli národohospodářství, a to nejen teoretickém, ale i praktickém, byl všestrannou osobností: kromě jiného měl i nesporný literární talent a nepochybně by si zasloužil vydání vybraných spisů. V procesu s dr. Horákovou byl odsouzen na doživotí za velezradu a špionáž, od roku 1950 byl vězněn na Pankráci, na Mírově, v Leopoldově a ve Valdicích. Poté, co mu byl v roce 1962 trest podmínečně prominut (a v roce 1968 zrušen), pracoval jako figurant v Geodezii.

Už v roce 1913 otiskl první báseň v Moderní revui a první povídku v Národní politice, počátkem 20. let hráli jeho dramata v Moravské Ostravě. Poté publikoval v různých periodikách, ve 30. letech v pozoruhodně objektivní  r e p o r t á ž i.  V zemi hákového kříže odhalil už v počátcích nebezpečí nacismu. Nežil zbytečně O pětatřicet let později napsal prózu Útěk, jejímiž hrdiny je dvojice vězňů prchajících z leopoldovské pevnosti. Především je však autorem vynikající autobiografie Žil jsem zbytečně. V ní zachytil nejen pohnutý osud svůj, ale také klima a společenský vývoj této země od první světové války po začátek 70. let.

Zamýšlená edice díla Jiřího Hejdy by měla obsahovat nejméně sedm svazků: především Žil jsem zbytečně, Sonety zpívané šeptem v stínu šibenice, Útěk a jiné povídky, dva svazky rozsáhlé pentalogie Národ sobě, v níž podává mnohovrstevnatý obraz 2. poloviny 19. století, dále výběr ekonomických a historických statí, v nichž si mimo jiné podrobně všímá například hospodářské krize 30. let, a také soubor Hejdovy korespondence - předválečné, ale také z doby, kdy trávil léta ve vězení. „Rádi bychom vydali vybrané spisy Jiřího Hejdy už proto, aby se širší publikum o jeho všestranné osobnosti více dozvědělo,“ říká Josef Vlášek. „Chceme dokázat, že nežil zbytečně.“

O nadačním fondu, který si dal za cíl podporu aktivit směřujících k vytvoření občanské společnosti a napomáhání při nápravě křivd a chyb, jeho zakladatelé mnoho nemluví. Hovoří za ně činy: letos bylo například v předvečer výročí Palachova týdne uděleno ocenění Torzo naděje sedmi osobnostem, rovněž i ceny Rudolfa Medka a Jana Beneše a chystá se seminář věnovaný politické perzekuci právníků. Fond i letos pokračuje v ediční činnosti dvěma svazky - první se zabývá tematikou československých občanů odvlečených do sovětský gulagů, druhý si všímá událostí, jež se staly před čtyřiceti lety, 21. srpna 1969.

MARTA ŠVAGROVÁ

Lidové noviny

10. července 2009