„Nebát se a nekrást"

T.G.Masaryk

Speciálním případem krádeže je, když krade stát, ať z jakýchkoliv důvodů - třeba ideologických, jak předvedli komunisté, kteří okradli statisíce rolníků, živnostníků a zámožnějších rodin - aniž by měli vědomí nějaké nepravosti. (Že si sami zařídili život v přepychu na základě uloupeného majetku - to jim nevadilo.) Vedlejším efektem pak byl naprostý úpadek poctivosti širokých vrstev obyvatelstva, které se řídilo heslem „kdo nekrade, okrádá svou rodinu", nebo na otázku kolik vydělává, odpovídal „tolik a tolik a co si ukradnu..."

Josef Jelínek - Baghýra (Erlangen)

Vlastník a stát

V roce 1993 stát vrátil Havránkovým zabavený majetek, který jim komunistický režim ukradl. Tím byl vedle pozemků zničený statek a rozbité stroje. Hospodář navíc dostal zprávu, že na znovunabytých pozemcích jim za pár let povede dálnice z Prahy do Hradce Králové.

Rodina proti dálnici prakticky nic neměla, ale pozemků se nechtěla vzdát. Proto rodiče Ludmily Havránkové začali obesílat různé instituce a úřady, aby zachránili hospodářství. "Žádali jsme, aby nám dali náhradní pozemky. Postupně jsme obeslali krom prezidenta snad všechny, napsali jsme stovky dopisů," uvedla již dříve Ludmila Havránková a dodala, že žádali osmdesátihektarové pozemky, které měli od státu pronajaté, převést na ně. Na výzvy k jednání o směně pozemků Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nereagovalo. Pouze rodině nabízelo peníze podle vyhlášky, rodina Havránkova ale chtěla půdu, na které by mohla hospodařit. Stát v červnu 2004 zahájil řízení o vyvlastnění.

"Místo nabídky k jednání dostávali statkáři od státních úřadů zprávy, že pokud neprodají, stát je vyvlastní."

Dálnice se před koncem roku 2006 od Poděbrad přiblížila na zhruba pět kilometrů k Hradci Králové a nátlak na rodinu farmářky Havránkové sílil. Místo nabídky k jednání dostávali statkáři od státních úřadů zprávy, že pokud neprodají, stát je vyvlastní. S tím ale ŘSD neuspělo - úředníci královéhradeckého magistrátu už v první instanci vyvlastňovací řízení přerušili, protože stát nesplnil zákonnou povinnost s majitelem pozemku jednat. Mezitím Ludmila Havránková prodala za symbolickou cenu cestu u polí 66 ekologickým aktivistům, jako pojistku proti případnému vyvlastňování.

Rodina Havránkových postupně zničený statek pocházející z 16. století opravila, nakoupila nové stroje, vyplatila dluhy a celkově hospodářství pozvedla. Zhruba 260 hektarů zemědělské půdy obhospodařuje manžel Ludmily Havránkové se synem, vystudovaným lékařem.

Převzato z tn.cz